bike | Pavla Nováková

Články a reportáže

Reportáže ze závodů, články a postřehy o věcech kolem.

Datum: 10.09.2012 | Kategorie: reportáže ze závodů

ČP XCM #4 - Specialized Rallye Sudety – Teplice nad Metují (08.09.2012)

O závodě

Nejtěžší a nejprestižnější podnik české bikemaratonské sezóny a finále Českého poháru v maratonu. Letos se konal již 18. ročník. Přestože se závod jede na trase 60km a 115km, Sudety jsou jen jedny, a to ty dlouhé. Trať je charakteristická technicky náročnými výjezdy i sjezdy a nezaměnitelnou scenérií Broumovských stěn v oblasti Adršpachu. Supr zázemí, organizace, atmosféra, to vše určitě patří mezi další „nej“ tohoto závodu. Na start dlouhé trasy se odvážně postavilo téměř 800 závodníků. Čas vítěze byl 4h 43min a čas posledního závodníka 11h 28min ;). Přestože v celé republice vládlo letní počasí, nad Adršpachem se držel lokální mrak a tak ráno i lehce poprchalo a během závodu bylo příjemně chladnější počasí než v ostatních částech země.

Výsledky elite kategorií

Muži
  1. Jiří Friedl (Rubena Auto-Menčík Specilized) 4:43:20
  2. Jan Jobánek (Merida Biking) +9:04
  3. Michal Kaněra (Ghost-Mojekolo.cz) +10:38
  4. Petr Tatíček (Kellys Bikeranch) +19:59
  5. Michal Bubílek (Kellys Bikeranch) +23:01
Ženy
  1. Pavla Nováková (Trek AR Brno) 6:22:00
  2. Lucie Vlášková (Kellys Bikeranch) +13:01
  3. Hana Kolářová (Author Team) +20:09
  4. Lorencová Judita Ghost-Moje kolo.cz +22:19
  5. Jenčeková Veronika (Eurofoam) + 30:28

Závod mýma očima

Tento závod byl v r. 2003 mým prvním skutečným bikovým maratonem, který jsem objela jen na to, co jsem měla „natrénované“ z lekcí Spinning programu, které jsem tehdy učila, a jen tak z hecu mezi partičkou Spinning instruktorů. Že jsem z víceméně ničeho zajela 4. místo, mě tehdy dost nakoplo a já se rozhodla, že ze závodního aerobiku přesedlám na závodní bike. Můj čas byl v r. 2003 někde přes 8 hodin a byla jsem schopná „lehnout“ i do kopce. Od té doby jsem nevynechala jediný ročník, ale snad každý rok jsem měla nějaký problém - někdy mi to vůbec nejelo, jindy defekt nebo zkrátka jiný problém, včetně minulého roku, kdy jsem sice vyhrála, ale na začátku řešila přetržený řetěz a od 60.km neustálé křeče a dojela jen „na morál“. Letos to byl můj poslední závod v sezóně a i vůbec nejspíš zakončení mého 9ti letého snažení v závodním MTB (ne že bych žádný závod už nikdy nejela, ale poctivou závodnickou bikovou sezónu už příští rok neplánuji). Věděla jsem, že formu teď mám a na závod jela s tím, že jsem moc chtěla obhájit loňské vydřené vítězství. A jsem ráda, že mi to vyšlo. Žádný technický problém, nohy jely, dokázala jsem si rozvrhnout síly… zkrátka fajn závod, který jsem si užila. Na startu byla současně dlouhá i krátká trasa a bylo těžké se zorientovat, kdo z holek pojede dlouhou a kdo krátkou trasu. Já s sebou neměla žádný doprovod, tak mi nezbylo než zvolit taktiku „už od startu první“, abych měla aspoň jistotu, že není nikdo přede mnou, když už nebudu vědět, jak to vypadá za mnou ;). Navíc první část závodu je hodně rychlá a s čím rychlejší skupinkou člověk jede, tím větší náskok „zadarmo“ ze startu získá. Po rozdělení tras, kdy začínají skutečné Sudety, jsem si myslela, že jedu první, ale docela mě zmátl člověk, který tvrdil, že vpředu je ještě někdo, podle popisu měl na mysli nejspíš Ilonu Bublovou, ale připadalo mi divné, že by jela dlouhou. Pro jistotu jsem makala, abych ji sjela. Občas mi hlásili, že jedu první - no fakt jsem nevěděla. Teprve až na Hvězdě (poslední náročnější sjezd), kde na sebe kotel lidí pokřikoval „první baba“, jsem začala věřit, že přede mnou opravdu nikdo není. Chvíli na to mi hlásil doprovod od Lucky Vláškové, které jela za mnou, že na ni mám kolem 5ti minut, což se mi nezdálo moc a navíc jsem nevěděla, jestli mě sjíždí nebo ne, a tak jsem do posledních kilometrů ještě zabrala a v cíli z toho byl náskok 13 minut - byla jsem ráda, že mě to motivovalo tomu dát do závěru maximum. Potěšil mě i celkový výsledek - 100.místo v absolutním pořadí a čas 6:22 v cíli, který byl pro mě ještě minulý rok „hooodně daleko“. Body do hodnocení Českého poháru v maratonu za 1.místo ve finálovém závodě mě posunuly na celkové 1.pozici v Českém poháru, které po zpackaném prvním závodě seriálu, vypadalo už beznadějně. Uvidíme, jestli Český svaz cyklistiky dostojí vypsaným nominačním kritériím (vítězka ČP v maratonu) pro MS v maratonu a ještě jeden velký závod si letos zajedu ;) - bych ráda. A do třetice ještě 1.místo v hodnocení Velký Sudetoman (kombinace dlouhých silničních a bikových Sudet). Hezkej den :).

Odkazy

Datum: 10.09.2012 | Kategorie: reportáže ze závodů

Královský maraton (01.09.2012)

O závodě

Královský maraton na východním Slovensku (vesnička Granč Petrovce) je zajímavý podnik, který se letos jel již 5. rokem. Pořadatelé se snaží inspirovat ve velkých, úspěšných a oblíbených maratonských závodech v okolních zemích a rádi by, aby se mezi takové podniky zařadil i jejich závod. A protože jsou pořadatelé praví lidé na pravých místech, mají určitě nakročeno správným směrem. Okolí vesničky, ve které se závod konal, je úžasné a trať vede přes řadu zajímavých vrcholů s krásnými panoramaty. Velkou část tvoří lesní pěšiny, hezké singlíky, žádný extrém, ale člověk se rozhodně nenudí. Závod se jel na třech délkách tratí: 100 km (3200m), 50 km, 25 km. Na rozdíl od Česka, kde o víkendu panovalo chladné a deštivé počasí, na Slovensku bylo krásně. Organizace a zázemí příjemně překvapily ve srovnání s jinými slovenskými závody.

Výsledky

Ženy - absolutní pořadí
  1. Nováková Pavla (TREK-AR Brno) 06:24:24.80 15.61
  2. Juhásová Andrea (CK Svätý Jur) 06:26:35.90 15.52
  3. Ondášová Elena (Outsitzer NOVATEC) 07:00:33.30 14.27

Závod mýma očima

Na závod mě pozval (přesněji víc než rok zval) kamarád, který je hlavním stavitelem trati a věnoval tomu spoustu nadšení, času a práce a zajímalo ho, „co na to řeknu“. Původně jsem na dlouhý maraton před Sudetami jet nechtěla, ale nakonec mě přeci jen „ukecal“ s tím, že si to můžu objet v tréninkovém tempu. Na startu dlouhé trasy jsem se sešly 4. Od začátku jsem si držela své tempo a nikam se nehonila, holky mi ze začátku odjely, ale v prvních kopcích jsem je docvakla a poodjela jim a pak jela zbytek trasy první a vůbec netušila, jak daleko jsou za mnou. V cíli jsem měla na druhou, Andreu Juhásovou, 2 minuty.

Odkazy